LETOŠNÍMI HLAVNÍMI TVÁŘEMI JSOU BELGIE A MAĎARSKO

Pořadateli jsou Centrum PANT a Europe Direct Ostrava, přirozeným partnerem belgické části je Velvyslanectví Belgie – Vlámské zastoupení v České republice. Projekt je realizován za podpory Statutárního města Ostrava.


Pátek 1. 3. / 13.00–14.00 / Knižní festival
Svět komiksového hrdiny Tintina

Znáte Tintina? Belgičan David Girten, majitel dobře známé restaurace La Petite Conversation vám přiblíží svět tohoto komiksového hrdiny, který vznikl z pera kreslíře Hergého. Dozvíte se nejen jak postava Tintina vznikla, ale seznámíte se i s řadou zajímavostí o těchto kultovních belgických komiskech.


Pondělí 4. 3. / 17.00 / Minikino / Blízko

Lukas Dhont / Belgie, Nizozemsko, Francie / 2022 / 105 min

Léo a Rémi jsou si blízcí. Prožívají spolu chlapecká dobrodružství, sdílí spolu celý svět a skoro každý moment. Dostávají se ale do věku, kdy věcem začínáme dávat jména. Co mezi nimi vlastně je? Hluboké přátelství, nebo láska? Po bezstarostných prázdninách přicházejí školní dny a s nimi i všetečné otázky a ironické poznámky spolužáků. Rémi si jich zdánlivě nevšímá, ale pro Lea znamenají stále víc pochyb. Touží zapadnout do klukovského kolektivu. Drobné ústupky se sčítají a jedinečná blízkost mizí. Dětství končí, dospělost do dříve bezstarostného světa obou kamarádů vtrhne neúprosně. Talentovaný belgický režisér Lukas Dhont (Dívka) natočil unikátní a emocionálně silný portrét výjimečného svazku, který vyniká civilností, uměřeností, neobvyklou empatií a fenomenálními hereckými výkony debutantů Edena Dambrineho a Gustava De Waele.

Vstupné 120,- ke koupi na pokladně Minikina


Pondělí 4. 3. / 19.30 / Minikino / Tání

Veerle Baetens / Belgie, Nizozemsko / 2023 / 111 min

Eva je už nějakou dobu uzavřená a má problém s navázáním citových vazeb. Úzkost zesílí ve chvíli, kdy se dozví o pietní akci v rodné vesnici, upomínající jejího dávno zesnulého kamaráda z dětství. Právě tam, ve sluncem zalitém dětství na venkově, zůstávají zadřené třísky bolavých vzpomínek, ve kterých se dětské hry přetavily do výbušných hormonů a předznamenaly konec nevinného dospívání. Když Eva nasedá do auta a vrací se na místo činu, rozhodne se čelit spalujícímu létu, které navždy změnilo její život. Výbušný debut režisérky Veerle Baetens, natočený podle knižního bestselleru, upevňuje silnou pozici belgické kinematografie. Precizní práce s dětskými neherci odhaluje křehkost věku, v němž jsme zaslepeni láskou, prožíváme ničivé pocity osamění a toužíme po pozornosti druhých. Současně poukazuje na rozpínavost neléčeného traumatu, kvůli kterému se stáváme sami sobě největším nepřítelem.

Vstupné 120,- ke koupi na pokladně Minikina


Úterý 5. 3. / 19.00 / Centrum PANT / Jak jsem potkala Brusel

Víte, čemu v Bruselu říkají nejtajnější diplomatická zbraň, kde se narodila Audrey Hepburn nebo proč jsou Šmoulové modří?

Novinářka a publicistka Kateřina Farná nás zavede do nejskrytějších komnat belgické metropole, kterou s Vlámy a Valony sdílejí lidé více než 180 národností. Koláž osobních zážitků, reportáží, vtipných glos, vážných témat, zajímavých reálií a pamětihodných příběhů odráží autentickou podstatu města, kde se zrodila první čokoládová pralinka i architektonická secese a kde je snazší sehnat politika než šikovného instalatéra. S autorkou knihy Jak jsem potkala Brusel, která více než čtyři roky působila v Bruselu jako korespondentka deníku Právo, bude hovořit Vladimír Šmehlík.

Dobrovolné vstupné


Sobota 9. 3. / 10.00 /
Centrum PANT /
Šmoulí dopoledne v PANTU

No řekněte, kdo by neměl rád šmouly. Máme připraveno nejen šmoulí tvoření v podobě výroby šmoulí masky a šmoulího domečku, ale také šmoulí diskotéka a šmoulí hra se sbíráním šmoulích kartiček. Budeme se na vás těšit Petra.

Vhodné pro děti 4–12 let

Vstupné 50 Kč na místě


Sobota 16. 3. / 10.00 / Centrum PANT /
Malí cukráři s Luckou

Přijďte si s námi vychutnat belgickou atmosféru u oblíbené dílničky! Voňavé tvoření, ze kterého si odnesete ozdobu nebo dobrotu. Tentokrát se necháme ovonět belgickými zvířátky a čokoládou.

Vhodné pro děti 4–12 let

Vstupné 50 Kč na místě


Sobota 16. 3. / 15.00 / Centrum PANT / Belgický den

Belgii a její krásy nám představí průvodkyně Lenka Drastichová z cestovní kanceláře radynacestu. Během povídání se podíváme do Bruselu, Brugg, Gentu i Antverp. U belgického odpoledne nesmí rozhodně chybět ani Belgičan David Girten z restaurace La Petite Conversation. Belgie není jen Brusel nebo pralinky. David vám představí bohatství belgické gastronomie, ale i kultury či sportu. A řeč přijde také na jeho rodný Lutych. Co má společného metropole Valonska s Ostravou a v čem je tam život zásadně jiný? Co mají Valoni rádi na Vlámech, existuje něco takového? Dozvíte se v rozhovoru Vladimíra Šmehlíka s Davidem Girtenem.

Dobrovolné vstupné


Sobota 23. 3. / 10.00 / Centrum PANT /
Letem světem… belgickým velikonočním městem

Chceš se dozvědět, co jsou to velikonoční zvonky nebo kavalkáda? Stav se v sobotu dopoledne k nám! Tentokrát se s naším pomyslným košťátkem vydáme do Belgie, kde prozkoumáme tamní velikonoční tradice a pak si vytvoříme velikonoční dekorace a ozdoby.

Vhodné pro děti 4–12 let

Vstupné 50 Kč na místě


Úterý 26. 3. / 19.00 / Centrum PANT / Belgie a její koloniální minulost

Pro pochopení současnosti je nutné nesledovat jen omezené národní dějiny, ale hledat evropské a globální souvislosti a pohledy. K belgickým dějinám patří i koloniální dobrodružství, které tento malý stát zahájil v 19. století a za vlády Leopolda I. se stal významnou koloniální mocností především v centrální Africe. Bilance belgického kolonialismu patří k nejkrvavějším – její součástí jsou miliony mrtvých domorodců. Belgie tuto část své historie dlouho opomíjela, což se ale v minulé dekádě začalo měnit. Tématu se dlouhodobě věnuje novinář Tomáš Lindner, vedoucí zahraničního oddělení v týdeníku Respekt, který bude našim hostem v rámci dalšího Večera s Respektem.

Dobrovolné vstupné


Středa 27. 3. / 19.00 / Centrum PANT / Bruselské chlebíčky

Zúčastněte se natáčení nového dílu autorského podcastu Českého rozhlasu, který připravuje současná zpravodajka v Bruselu Zdeňka Trachtová, bývalý zpravodaj a současný vedoucí zahraniční redakce Filip Nerad a specialistka na EU serveru iRozhlas.cz Anna Urbanová. Se znalostí věci i s nadhledem rozebírají každý týden se svými hosty aktuální dění v Evropské unii a přehlednou formou servírují ty nejdůležitější události i zajímavosti ze zákulisí evropské politiky. Tématem se nyní se svými hosty zaměří na náš region.

Dobrovolné vstupné


Úterý 9. 4. / 19.00 /
Potíže s (moderními) dějinami Belgie

Území dnešní Belgie bylo vždy „ve středu“ dějin, válečných, politických i ekonomických – s kmenem Belgů bojoval Caesar, ve středověku tudy vedly významné obchodní cesty a mnohá zdejší města nejen zbohatla, ale stala se i centry kulturního dění. Vládli tu po dlouhá staletí také Habsburkové, jejich vláda však postupně ztrácela „na lesku“: správa Rakouského Nizozemí v 18. století je často schematicky vykládána v protikladu k „pokrokovosti“ severních Spojených nizozemských provincií – „Přejít z nizozemské republiky do Rakouského Nizozemí (...) bylo jako vrátit se v čase z doby moderní do raného novověku.“ Po napoleonských válkách se „jižní Nizozemí“ nakrátko stalo součástí Spojeného nizozemského království, ale roku 1830 se Belgie osamostatnila. Její dějiny i nadále poznamenává – zjednodušeně řečeno – potýkání dvou jazykových skupin: nizozemsky mluvícího severu (Vlámsko) a francouzsky mluvícího jihu (Valonsko).

Je s podivem, že o historii moderní Belgie toho v Česku moc nevíme – paradoxně nejvíc se dozvídáme díky překladům beletrie z vlámštiny (Clausovy Fámy či Smutek Belgie, Olyslaegersova Vůle, Hertmansova Válka a terpentýn, Mortierův Marcel apod.). Belgie se v 19. století stala jedním z evropských epicenter průmyslové revoluce, rozvoje měšťanské třídy a společnosti založené na obchodu. Během první i druhé světové války byla okupována Němci, ve druhé polovině 20. století se stala jednou ze zakládajících zemí Evropského společenství a v současnosti lze Brusel považovat za hlavní město Evropy.

Tak jednoduché to ovšem není! O zákoutích historie moderní Belgie budeme hovořit s Ivetou Coufalovou, historičkou a šéfredaktorkou odborně popularizačního časopisu Dějiny a současnost.

Iveta Coufalová studovala historii a doplňkově rovněž nederlandistiku. Odborně se věnuje především konfesním dějinám raného novověku (k vydání aktuálně připravuje monografii August Silný: král-konvertita), rizikům v kontextu společenských změn, dějinám ve veřejném prostoru (je šéfredaktorkou časopisu Dějiny a současnost) a zpracování dějin v literatuře a ve filmu. Přednáší mj. o historii nizozemskojazyčné oblasti na FF UK v Praze (oddělení nederlandistiky, Ústav germánských studií).

Vstupné dobrovolné


Čtvrtek 11. 4. / 19.00 /
Belgie očima českých reportérů a rodičů

Našimi hosty budou dlouholetá zpravodajka v Bruselu Kateřina Šafaříková a její manžel, fotograf Milan Jaroš. Tři roky spolu žili v Belgii se dvěma malými dětmi. Zemi poznali velice důkladně a vnímali ji nejen pracovně (zpravodajsky), ale také jako „přistěhovalci“ a rodiče. Hovořit budeme o Belgii jako takové, ale také o rozdělené belgické společnosti, o dramatickém vyrovnávání se s vlastní minulostí, které v posledních letech probíhá, ale také o předsednictví EU.

Kateřina Šafaříková

pracovala s přestávkami dvaadvacet let v redakci Respektu, kdy nejprve působila jako redaktorka zahraniční rubriky a poté ekonomiky, kterou i vedla. V letech 2004-2009 působila jako zpravodajka Lidových novin v Bruselu. Trvale se věnuje zahraniční politice ČR, Evropě a tématům se společenským rozměrem. Od roku 2021 opět působí v Bruselu jako stálá zpravodajka Respektu, Hospodářských novin a serveru Aktuálně.cz. Zahraniční novinářskou obcí byla zvolena jedním z deseti nejlepších zpravodajů v Bruselu v období 2004-2009, je nositelkou několika Novinářských cen.

Milan Jaroš

vystudoval katedru fotografie na FAMU. Od roku 2008 pracuje v časopisu Respekt jako stálý fotograf. Spolupracoval také s mnohými zahraničními novinami a časopisy jako New York Times, International Herald Tribune, The Wall Steet Journal, l´Hebdo, Courriere International, Chicago Tribune nebo s agenturou Bloomberg. Za své fotografie získal řadu ocenění v soutěžích Czech Press Photo, Frame, Unicef Photo Award, Unicredit Photo Award.

Dobrovolné vstupné


Doprovodný program:

Venkovní výstava – Belgie očima Milana Jaroše

Výstava komiksů v Centrum PANT