Program

Online přenosy proběhlých akcí najdete na našem Facebooku a YouTube kanále Centrum Pant MEDIA.

Pondělí 8. 4. / 19.00 / Putinovo Rusko

O víkendu 15.-17. března proběhly v Rusku prezidentské „volby“ s předem očekávaným a daným výsledkem. Co lze očekávat od režimu Vladimira Putina ve vztahu k jeho vnitřní a vnější politice? Jaký je vlastně stav ruské společnosti, jeho loajality k režimu a vztah k agresi vůči Ukrajině? V posledních letech jsou likvidováni opoziční vůdci, občansky aktivní lidé emigrují…, existuje v Rusku ještě nějaká opozice? Jaká rizika se ze strany Ruska objevují, a lze vidět nějakou naději?

V rámci cyklu věnujícího se ohniskům konfliktů a naší bezpečnosti se tentokrát s našimi hosty zaměříme na vnitřní a vnější politiku Ruska. Debatovat budou Jan Šír, politolog z Institutu mezinárodních studií FSV UK a Ondřej Soukup, redaktor zahraničního zpravodajství Českého rozhlasu, který se již přes třicet let zabývá Ruskem.

Vstupné dobrovolné

Úterý 9. 4. / 19.00 /
Potíže s (moderními) dějinami Belgie

Území dnešní Belgie bylo vždy „ve středu“ dějin, válečných, politických i ekonomických – s kmenem Belgů bojoval Caesar, ve středověku tudy vedly významné obchodní cesty a mnohá zdejší města nejen zbohatla, ale stala se i centry kulturního dění. Vládli tu po dlouhá staletí také Habsburkové, jejich vláda však postupně ztrácela „na lesku“: správa Rakouského Nizozemí v 18. století je často schematicky vykládána v protikladu k „pokrokovosti“ severních Spojených nizozemských provincií – „Přejít z nizozemské republiky do Rakouského Nizozemí (...) bylo jako vrátit se v čase z doby moderní do raného novověku.“ Po napoleonských válkách se „jižní Nizozemí“ nakrátko stalo součástí Spojeného nizozemského království, ale roku 1830 se Belgie osamostatnila. Její dějiny i nadále poznamenává – zjednodušeně řečeno – potýkání dvou jazykových skupin: nizozemsky mluvícího severu (Vlámsko) a francouzsky mluvícího jihu (Valonsko).

Je s podivem, že o historii moderní Belgie toho v Česku moc nevíme – paradoxně nejvíc se dozvídáme díky překladům beletrie z vlámštiny (Clausovy Fámy či Smutek Belgie, Olyslaegersova Vůle, Hertmansova Válka a terpentýn, Mortierův Marcel apod.). Belgie se v 19. století stala jedním z evropských epicenter průmyslové revoluce, rozvoje měšťanské třídy a společnosti založené na obchodu. Během první i druhé světové války byla okupována Němci, ve druhé polovině 20. století se stala jednou ze zakládajících zemí Evropského společenství a v současnosti lze Brusel považovat za hlavní město Evropy.

Tak jednoduché to ovšem není! O zákoutích historie moderní Belgie budeme hovořit s Ivetou Coufalovou, historičkou a šéfredaktorkou odborně popularizačního časopisu Dějiny a současnost.

Iveta Coufalová studovala historii a doplňkově rovněž nederlandistiku. Odborně se věnuje především konfesním dějinám raného novověku (k vydání aktuálně připravuje monografii August Silný: král-konvertita), rizikům v kontextu společenských změn, dějinám ve veřejném prostoru (je šéfredaktorkou časopisu Dějiny a současnost) a zpracování dějin v literatuře a ve filmu. Přednáší mj. o historii nizozemskojazyčné oblasti na FF UK v Praze (oddělení nederlandistiky, Ústav germánských studií).

Vstupné dobrovolné

Čtvrtek 11. 4. / 18.00 /
Belgie očima českých reportérů a rodičů

Našimi hosty budou dlouholetá zpravodajka v Bruselu Kateřina Šafaříková a její manžel, fotograf Milan Jaroš. Tři roky spolu žili v Belgii se dvěma malými dětmi. Zemi poznali velice důkladně a vnímali ji nejen pracovně (zpravodajsky), ale také jako „přistěhovalci“ a rodiče. Hovořit budeme o Belgii jako takové, ale také o rozdělené belgické společnosti, o dramatickém vyrovnávání se s vlastní minulostí, které v posledních letech probíhá, ale také o předsednictví EU.

Kateřina Šafaříková
pracovala s přestávkami dvaadvacet let v redakci Respektu, kdy nejprve působila jako redaktorka zahraniční rubriky a poté ekonomiky, kterou i vedla. V letech 2004-2009 působila jako zpravodajka Lidových novin v Bruselu. Trvale se věnuje zahraniční politice ČR, Evropě a tématům se společenským rozměrem. Od roku 2021 opět působí v Bruselu jako stálá zpravodajka Respektu, Hospodářských novin a serveru Aktuálně.cz. Zahraniční novinářskou obcí byla zvolena jedním z deseti nejlepších zpravodajů v Bruselu v období 2004-2009, je nositelkou několika Novinářských cen.

Milan Jaroš
vystudoval katedru fotografie na FAMU. Od roku 2008 pracuje v časopisu Respekt jako stálý fotograf. Spolupracoval také s mnohými zahraničními novinami a časopisy jako New York Times, International Herald Tribune, The Wall Steet Journal, l´Hebdo, Courriere International, Chicago Tribune nebo s agenturou Bloomberg. Za své fotografie získal řadu ocenění v soutěžích Czech Press Photo, Frame, Unicef Photo Award, Unicredit Photo Award.

Vstupné dobrovolné

Pátek 12. 4. / 18.00 /
Jeden svět / Žal v Lodu 

Hilla Medalia / USA / 2023 / 75 min. 

Třem rodinám se v květnu roku 2021 otáčí život naruby poté, co skupina Izraelců rozpoutá nepokoje ve městě Lod. Jednom z měst v Izraeli, kde vedle sebe po léta žijí Židé a Arabové.

Když Músova manželka telefonuje svému muži, slíbí jí, že bude brzy doma. Po cestě se však Palestinec nachomýtne k pouliční potyčce. Jak ukazují mobilní záběry, neozbrojený Músa padá po zásahu do hrudníku k zemi. Střelec třímá v jedné ruce zbraň, v druhé izraelskou vlajku. Od soudu vyvázne bez trestu s tím, že zabíjel v sebeobraně. Během nepokojů, které se po Músově smrti v Lodu vzedmou, zemře brzy nato také Žid Jigal žijicí v sousedství. I jeho rodina je ztrátou hluboce zasažena, přesto se rozhodne pro posmrtné darování orgánů. Jigalova ledvina putuje k arabské ženě jménem Randa, která podstupuje náročné dialýzy. Bludný kruh izraelsko palestinského násilí se zdánlivě uzavírá, ale životy zasažených rodin už nikdy nebudou jako dříve.

Debata
Jakub Szántó • reportér zahraniční redakce České televize

‍Český novinář a reportér Jakub Szántó je od roku 2013 zahraniční zpravodaj České televize na Blízkém východě. V České televizi pracuje od roku 2006, kde mimo jiné zastával místo zástupce vedoucího zahraniční redakce a editora pořadu Události. Od roku 2003 přispívá do týdeníku Reflex a jiných tištěných médií.

Vstupné 100 Kč (GoOut, Kavárna PANT)

Sobota 13. 4. / 10.00 / POLETÍME ZA SLUNCEM

Stav se v sobotu k nám na tradiční tvořeníčko pro rodiče s dětmi. Tentokrát se budeme věnovat objevování vesmíru a letectví, společně si připomeneme Mezinárodní den letectví a kosmonautiky. Vyrobíme si svou kosmickou loď, dvouplošník či jiné letadýlko? Poznáme planety? Podíváme se na Zemi pěkně z výšky!

Vhodné pro děti 4–12 let
Vstupné 50 Kč na místě

Neděle 14. 4. / 15.00 / Projekce pro rodiny s dětmi

Můj neslyšící brácha
Dokážu to!
Dívka s mosaznými kroužky

Celková délka pásma: 38 min
Vhodné pro děti od 7 let.

Debata:
Kateřina Trávníček • mentorka v rodičovství a ve vztazích

K‍ateřina jako terapeutka ve výcviku, mentorka a lektorka provádí stovky rodičů náročnými situacemi i pocity z rodičovství. Pomáhá nacházet rovnováhu mezi tím, aby dítě mělo svůj hlas víc než kdy dřív a tím, abychom my jako rodiče svůj hlas neztratili v záplavě výkřiků o respektujícím rodičovství. Založila také respektující Školičku Šídlo a tvoří vzdělávací seriál Víc lehkosti v rodičovství.

Vstupné 100 Kč (GoOut, Kavárna PANT)

Neděle 14. 4. / 18.00 / Jeden svět / Hong Kong Mixtape

San San F Young / Velká Británie / 2023 / 86 min. 

Jak si zachovat kreativitu navzdory režimu? Snímek je ponorem do hlubin uměleckého undergroundu, který funguje jako nástroj politického i osobního protestu skrze díla lokální tvůrčí komunity.

V Číně se zavádí nový zákon o národní bezpečnosti, který má za cíl vymýtit z Hongkongu určitá slova, knihy, obrazy i písně. Snímek dokumentuje životy těch, kteří se rozhodli tomuto autoritářskému nařízení postavit. Aktivismus se promítá do tvorby osobností výtvarného umění, rapu, ilustrace, kaskadérské skupiny, ale i autorky filmu samotné. Osobní výpověď mladé režisérky se ve filmu mísí s její uměleckou tvorbou, a přináší tak unikátní svědectví o každodenním životě na hraně zákona a aktivitách místního kreativního odboje.

Vstupné 100 Kč (GoOut, Kavárna PANT)

Pondělí 15. 4.  / 18.00 / Jeden svět / Moje nová tvář

Jarmila Štuková / ČR / 2023 / 75 min. 

Pětadvacetileté Martině se po kyselinovém útoku od bývalého partnera zhroutí svět. Přichází o zrak, má poleptaný obličej a horní polovinu těla. Krůček za krůčkem se učí žít se slepotou a bere si svůj život zpátky.

Po násilném útoku Martina bojuje týdny o život, následují další hospitalizace, četné operace a bolestivé zákroky. Žena, pro kterou byla vždy velmi důležitá fyzická atraktivita, přehodnocuje své priority, buduje si nový život a do velké míry i novou identitu. Zásadním způsobem se mění její vztah k sobě samé a k lidem, kteří ji obklopují. Začíná nacházet naplnění v činnostech, které pomáhají ostatním, což vede i ke změně jejího profesního zaměření. Profesionální záběry se střídají s těmi natočenými přímo Martinou a společně předkládají obraz statečné ženy, pro niž se tragická zkušenost stává příležitostí k emancipaci.

Debata
Jarmila Štuková • režisérka
Maja Hamplová • producentka

Vstupné 100 Kč (GoOut, Kavárna PANT)

Úterý 16. 4. / 18.00 / Venezuela: Země ztracených dětí

Juan Camilo Cruz, Marc Wiese / Německo / 2023 / 85 min. 

Venezuelu sužuje chudoba, hlad a násilí. Observační dokument natočený v tamějších slumech zblízka ukazuje, jak dlouhodobé zanedbávání infrastruktury dopadá na ženy a děti.

Venezuela již během vlády Huga Cháveze procházela politickou a socioekonomickou krizí.  Situace se ještě zhoršila po nástupu Nicoláse Madura. Došlo k masivnímu nárůstu kriminality, chudoby a úmrtnosti. Zdravotní i vzdělávací systém kolabují. Přes sedm milionů lidí raději zvolilo emigraci. Film v průběhu několika měsíců sleduje dvě odhodlané samoživitelky, které nepřestávají hledat způsoby, jak v rozvráceném státě přežít. Carolina musela svou vlastní dceru poslat do dětského domova, aby ji ochránila před všudypřítomným násilím. Kiara se v minulosti živila prostitucí i prodejem drog. Teď se znepokojením sleduje počínání nejstaršího syna, který se přidal k místnímu gangu.

Debata
Petr Nilius • psycholog

Vstupné 100 Kč (GoOut, Kavárna PANT)

Středa 17. 4. / 18.00 / Jeden svět / Bílý anděl 

Arndt Ginzel / Německo / 2023 / 103 min. 

Policista Vasyl Pipa pomáhá evakuovat obyvatelstvo městečka Marynka, které se ocitlo pod ruskou palbou. Po dobu několika měsíců zachycuje kamera na jeho helmě záběry, které jsou důkazem válečných zločinů.

Město Marynka v Doněcké oblasti mívalo 10 tisíc obyvatel. Když Rusko napadlo Ukrajinu, museli skoro všichni utéct. Policista Vasyl Pipa a dobrovolnický tým se snaží dostat do bezpečí lidi, kteří se týdny schovávají v temných vlhkých sklepích, balí do pytlů mrtvé, poskytují první pomoc zraněným, ošetřují tržné rány od střepin. Pohybují se obyčejnou dodávkou, které místní brzy začnou říkat Bílý anděl. Na malou kameru připevněnou k přilbě snímá Vasyl dramatické události na východě Ukrajiny tak, jak se dějí. Tímto způsobem se mu podařilo natočit autentické svědectví o tom, jak Rusko vymazává Marynku z povrchu zemského. 

Po projekci bude probíhat natáčení podcastu Na Východ! ve spolupráci s Českým rozhlasem Plus.

Vstupné 100 Kč (GoOut, Kavárna PANT)

Čtvrtek 18. 4. / 18.00 / Jeden svět / Proti větru 

Vania Turner / Řecko / 2024 / 95 min.

Sofia Bekatoru je řeckou olympijskou reprezentantkou v plachtění. Její život ale nabere zcela jiný kurz poté, co obviní vysoce postaveného sportovního funkcionáře ze znásilnění a zažehne tak první jiskru hnutí #MeToo v Řecku.

Být vrcholovým*ou sportovcem*kyní znamená odmala cestovat bez rodičů, jen se svým trenérem a týmem. Této křehké situace zneužil trenér Amalíji, další řecké sportovkyně, jež se po Sofiině otevřené zpovědi odváží promluvit. Člověk, kterému důvěřovala, ji poprvé znásilnil v jejích jedenácti letech. Dokument sleduje soudní proces, při němž je Amalíja soustavně ponižována a její obvinění bagatelizována ve snaze zdiskreditovat její výpověď i úspěšnou sportovní kariéru. Ačkoli soud nakonec rozhodne v Amalíji prospěch, ona i Sofia si uvědomují, že boj za modernizaci řeckého právního systému, kterému chybí ucelený rámec pro monitorování zneužívání mladistvých, tím teprve začíná.

Debata:
D‍avid Tichý • ředitel Krizového centra Ostrava
Markéta Brabcová • Konsent

‍David Tichý pracuje 23 let v sociálních službách. Nejprve v Charitě Ostrava a od roku 2005 v Krizovém centru Ostrava, které od roku 2016 vede. Od roku 2018 koordinuje projekt terapeutická pomoc dětským obětem trestných činů. Je u rozvoje terénní formy krizové pomoci, která se v našem kraji úspěšně rozvíjí. Spolupracuje s IZS při mimořádných událostech na pozici koordinátora psychosociální pomoci.

Vstupné 100 Kč (GoOut, Kavárna PANT)

Pátek 19. 4. / 18.00 / Jeden svět / Neviditelný národ 

Vanessa Hope / Tchaj-wan / 2023 / 85 min. 

Na bedrech prezidentky Tchaj-wanu leží nelehké úkoly – pečuje o demokracii ve své zemi a zároveň stojí proti hrozbě agrese ze strany Číny. Při tom všem zůstává věrná svým hodnotám a svému lidu.

Režisérka Vanessa Hope podala oficiální žádost o filmování s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Úřad žádost nejen schválil, ale štábu se brzy podařilo dostat se k první prezidentce tak blízko, že mohl natočit film o jejích dvou funkčních obdobích. Během sedmi let natáčení dokázala Jing-wen posílit nezávislost Tchaj-wanu i jeho vztahy s USA a postavila se čelem Číně.  Snímek však není pouhým portrétem hlavy státu. Vypráví příběh o odvaze, nadějích a snech a skrze dodání historického kontextu zprostředkovává klíč k pochopení složité situace v regionu, kde se aktuálně hraje o světový mír. Zachycuje boj Tchaj-wanu o mezinárodní uznání, které neznamená nic menšího než právo na samotnou existenci tohoto ostrovního státu.

Debata
Jana Sehnálková • odborná asistentka na FSV UK

Jana Sehnálková vystudovala Mezinárodní teritoriální studia na Fakultě sociálních věd UK, kde se v současné době působí na Katedře severoamerických studií. Zabývá se studiem čínsko-amerických vztahů, americkými dějinami, americkým politickým systémem a také americkou vnitřní politikou. V letech 2004-2006 studovala na Tamkang University na Tchaj-wanu, kde se zabývala vztahy mezi USA a Tchaj-wanem. V roce 2007 působila jako stážistka v Research, Development, and Examination Commission, výkonné složky tchajwanské vlády. Následně působila jako editorka webových stránek U.S. Politics Today společnosti EIN News.

Vstupné 100 Kč (GoOut, Kavárna PANT)

Sobota 20. 4. / 10.00 / MALÍ CUKRÁŘI S LUCKOU

Přijďte si s námi vychutnat atmosféru u oblíbené dílničky! Voňavé tvoření, ze kterého si odnesete ozdobu nebo dobrotu. Tentokrát budeme vyrábět nanuky z dortu.

Vhodné pro děti 4–12 let

Vstupné 50 Kč na místě

Pondělí 22. 4. / 19.00 /
Máme na to?! Cesta k ekonomické rovnosti.

Ve světě, kde platové rozdíly, průměrně nižší důchody a menší úspory kreslí obraz finanční reality mnoha žen, a vyšší průměrná délka života před ně klade ještě větší výzvy, se nabízí otázka: Hrají ženy ve srovnání s muži ekonomickou hru života s nerovnými kartami? Je možné, že se jim jednoho dne s úroky vrátí čas a energie věnované péči o rodinu, naplňování tradičních společenských rolí — a to ve světle ekonomické rovnosti mužů a žen?
Centrum PANT vás zve na večer pohledů za oponu finančních statistik, který otevře dveře k diskuzi o finanční (ne)závislosti žen. V diskuzi se výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh České republiky Jana Brodani a Johana Jonáková, ředitelka Gender Studies o. p. s. a expertka na sociální integraci a rovné příležitosti žen a mužů, podělí o své pohledy i návrhy, jak mohou ženy navigovat svou cestou k ekonomické rovnosti v systému, kde se zdá být vše předem nalajnované.
S moderátorkou Annou Bangoura se nebudeme bát ponořit do otázek, jak hluboké jsou finanční propasti mezi pohlavími a co je způsobuje. Jakým výzvám čelí ženy při snaze o finanční nezávislost a jaké strategie k jejich překonání by pomohly? Mohou ženy efektivně plánovat svou finanční budoucnost v kontextu nejistot, které jim přináší život? Přijďte se s námi ptát, sdílet zkušenosti a úhly pohledu, protože ta nejlepší investice je do vás a vašeho času.

Jana Brodani
výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh ČR, zasedá v představenstvu mezinárodní asociace EFAMA. Vystudovala na Fakultě mezinárodních vztahů a Fakultě financí a účetnictví VŠE, Právnické fakultě Univerzity Karlovy, LL.M na University of London v UK a MBA na Francouzsko-českém institutu řízení (IFTG). Již 15 let se věnuje zajištění na stáří, finančnímu postavení žen a rozvoji kapitálových trhů v ČR i Střední Evropě.

Johana Jonáková
ředitelka organizace Gender Studies, vystudovala Fakultu sociálních věd, obor německá a rakouská teritoriální studia. Po absolutoriu pracovala v Gender Studies jako koordinátorka projektů před vstupem do Evropské unie. Následně působila na ministerstvu pro místní rozvoj v oblasti metodiky strukturálních fondů, s důrazem na horizontální priority a evaluaci. Strávila rok na studijním programu pro perspektivní pracovníky veřejné správy Nadace Roberta Bosche na ministerstvu hospodářství v Berlíně a v Německé průmyslové a hospodářské komoře. V roce 2017 se vrátila zpět do Gender Studies, kde vedla tým pracující na genderových auditech firem. Je autorkou a koordinátorkou aktuálně realizovaného projektu Československo v paměti žen. Je členkou Genderové expertní komory ČR.

Úterý 23. 4. / 19.00 / Chorvatsko, jak to neznáte

aneb daleko od moře a blízko k horám

Přednáška o méně známých oblastech Chorvatska, které jsou daleko od moře a blízko k horám aneb poznej Chorvatsko za oponou plážového turismu. Podíváme se do tajemných pohoří, k tyrkysovým řekám i jezerům, do hlubokých jeskyní i podzemních hangárů vytesaných v hoře, ale také nahlédneme k místním lidem do jejich životů i domovů, kde teče rakija proudem. Přijď si se mnou zacestovat a zjistit, jaké přírodní krásy skrývá chorvatské nedotčené vnitrozemí, kolik hadů je člověk schopný potkat (a přežít) za týden, proč se Chorvatům neříká ne a proč se pro přežití na Balkáně musíš naučit pít rakiji. Dále zjistíš, jak se boří mýty člověka, který do Chorvatska nikdy nechtěl, protože "tady není nic hezkého, jen narvané pláže" a teď tu každý půl rok v roce vesele bydlí a nemůže bez něj být. Dozvíš se tipy na krásná a často neznámá místa, nahlédneš do mých zážitků z cest i spaní v autě, poznáš nedotčenou chorvatskou přírodu a pohostinné Chorvaty nalévající kolemjdoucím rakiji na každém kroku. Upozornění! Toto není přednáška pro profesionální plážové povaleče, ale pro ty z vás, kteří chcete nahlédnout za oponu této profláklé přímořské země.

Moje jméno je Veronika, jsem delegátka a průvodkyně Chorvatskem i celým Balkánem, a hlavně velká milovnice odlehlých míst této země, kam běžný turista chytající bronz u Jadranu nezamíří. Jsem také člověk, který v Chorvatsku před pár lety neviděl nic pěkného, ale práce delegátky a průvodkyně v této oblasti mi otevřela oči. Chorvatsko není totiž jen o moři a letní dovolené na pláži, je tu toho mnohem, MNOHEM více k nahlédnutí.

Vstupné: 150 Kč (GoOut, OstravaInfo, Kavárna PANT)

Sobota 27. 4. / 10.00 /
PŘED FILIPOJAKUBSKÉ DOPOLEDNE

Přijďte si zažít společně s dětmi kouzelné dopoledne plné pokusů, zpěvu, her a tvoření, za doprovodu malé čarodějnice. Čarodějnický kostým vítán, stejně jako dobrá nálada. Těšit se na vás bude čarodějnice čtvrté kategorie Petra.

Vhodné pro děti 4–12 let
Vstupné 50 Kč na místě

Neděle 28. 4. / 18.00 / Severní Amerikou vlastním vanem

Pojďte poznat Severní Ameriku ve všech ročních obdobích prostřednictvím fotografii a vyprávění cestovatelů Jindry a Daniela, kteří tu strávili rok a půl svého života a díky malému vanu prozkoumali čtyři území Kanady, Aljašku a přírodní krásy západních USA. Zjistěte, jak vznikla láska k cestování a žití na čtyřech kolech, která je už nikdy nepustila. Jak fungují národní parky Kanady a USA. Jaké je setkat se tváří tvář medvědovi, či jak se pozná pravý Indián.
Akce v rámci cyklu Ozvěny v Pantu.

Vstupné 130 Kč v předprodeji (OstravaInfo a Kavárna PANT), 150 Kč na místě

Úterý 30. 4. / 19.00 / Neklidný Blízký východ

V další debatě v rámci cyklu věnovaného ohniskům konfliktů se budeme věnovat nejen tomu izraelsko-palestinskému, ale zaměříme se na celý Blízký východ. Podíváme se na současnou situaci a stoupající napětí v celém regionu, pokusíme se porozumět příčinám a geopolitickým souvislostem. Zamyslíme se nad možnými i reálnými scénáři vývoje a řešení. Zmíníme, jaké rizika vyplývají také pro nás. Našimi hosty budou politolog a specialista na Blízký východ Marek Čejka a politický geograf Tomáš Drobík (Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Ostravské univerzity), který zároveň zastane roli aktivního / informovaného moderátora.

Vstupné dobrovolné

————————————————————
Mediální partneři Centra PANT:
Magazín Patriot; Ostravan.cz - Deník pro kulturu a umění

Za podporu programu Centra PANT děkujeme:
Statutárnímu městu Ostrava, Městskému obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, Česko-polskému fóru MZV ČR, Polskému institutu v Praze a firmám Direct pojišťovna, ČEPS, C2NET, Fortemix produkce a Past production.